Historie
První údaje o založení Sboru dobrovolných hasičů v Tuněchodech uvádí obecní kronika rokem 1882, proto i my bereme tento rok jako zakládající.
Zakládající členové sboru: Vaigant, Kňava, Charbuský, Rohlík, Panč - starosta, Skokan V., Jedlička, Prorok Jos., Topolský, Hebký, Pušman, Dašek, Skokan Jos., Prorok Boh., Horký Ant., Hebký, Hrstka, Novotný, Prorok Jan, Syrovec.
V roce 1885 se začalo pilně cvičit, vždy v něděli. V roce 1886 se členové našeho sboru dostavili jako první k požáru p. Slavíka v Úhřeticích. V témže roce zasahovali proti požáru ve dvoře ve Vejvanovicích, kde obdrželi odměnu 35 zlatých. Sbor si postavil své vlastní cvičiště.
První funkcionáři: velitel: Josef Pospíšil
podvelitel: Josef Šaravec
četaři: Jan Bažant, Václav Pavlus, Čeněk Šaravec a Jan Matějka
V té době bylo ve sboru celkem 21 členů. Během let se funkcionářský sbor měnil. Jsou zapsána jména: Čeněk Bažant, Čeněk Pich, Josef Roček, Jan Prorok, Václav Pavlus, Josef Jedlička, v r. 1899 Josef Skokan, Josef Jeřábek, Josef Rohlík, Jan Klaus, František Kmoníček, František Celar.
- světová válka a období mezi válkami
1.světová válka zasáhla tvrdě do řad dobrovolných hasičů. Práce sboru v poválečných letech byla na nižší úrovni. Začátkem roku 1921 měl sbor 26 členů, velitelem byl Josef Skokan, který ve sboru působil 27 let, podvelitel Václav Hebký. Členy výboru byli: Jsef Prorok, Josef Radouš, Jan Charbuský, Čeněk Slanina, Antonín Horký, Stanislav Žemlička.
V těchto letech je soustřeďována peněžní sbírka na pomník padlým a zemřelým v 1. světové válce. Též se zřizuje hasičská lékárnička. Činnost se zaměřuje na zvýšení kázně a pravidelnost cvičení. Bylo usneseno – kdo se nezúčastní 3 cvičení, nebo schůzí, bude se sboru vyloučen.Provádějí se cvičení se žebříky a sekerkami, ženy s tlumicemi, zvyšovala se požárnická zdatnost členů.
Koně do stříkačky půjčovali jednotliví rolníci, nejvíce člen sboru Jan Prorok.
V roce 1925 se stává velitelem Josef Rohlík, po něm funkci přebírá Josef Radouš, výbor doplňuje Františka Pušmana, Františka Daška a Jedličku.
Roku 1926 se zakládá SAMARITÁRNÍ SBOR – první samaritární kurz absolvovali 2 bratři František Pulman a Jan Prorok.
Veškeré léky a obvazy hradí sbor dobrovolných hasičů ze svých příjmů, které byly velmi skromné.
V roce 1932 byli vyškoleni další členové : Josef Stehno, Emílie Slaninová, Marie Tesárková.
Zápis v samaritární knize dokumentuje záslužnou činnost ve prospěch občanů v první pomoci při úrazech.
Do roku 1945 prováděl samaritární službu František Pušman, od r.1945 Josef Kučera. V roce 1949 se stal samaritárním náčelníkem Josef Marvan. Tato služba dle zápisové knihy skončila v roce 1954.
V roce 1929 se přijímají noví členové:
Jan Vagant ml. – jako hudec
Josef Stehno - jako lezec
František Urbánek - jako stříkačník
Celkový stav sboru : 16 sester
20 bratří
17 přispívajících
V roce 1935 obec spolu s hasičským sborem, se usnesly koupit novou motorovou stříkačku. Od státu obdrželi 3.500 korun. Majitelé pozemků věnovali na tento účel honebné za několik.
Na předání stříkačky se sbor připravoval již od začátku roku 1936.
28. června se konala slavnost za účastí 8 sborů a oficiálních hostí s položením věnce u pomníku padlých a vztyčením státní vlajky. Zakoupená stříkačka byla od firmy Smekal Slatiňany. Stříkačka slouží od té doby dodnes.
V roce 1937 v Německu nastoupil Hitler, jehož cílem se stalo dobytí celé Evropy.
V důsledku toho se musel náš stát připravovat na obranu vlasti. V naší obci byla ustanovena civilní protiletecká obrana. Velitelem byl František Pulman, velitel hasičského sboru.
II. SVĚTOVÁ VÁLKA
Hasičstvo, dle svých stanov bylo začleněno pod ministerstvo vnitra a národní obrany jako dobrovolná složka domobrany.
Podle těchto nových stanov bylo rozpustit sbor a nově zvolit vedení sboru. Proto na mimořádné valné hromadě dne 30. června 1939 o 9 hodině večerní byla tato změna provedena s jednohlasným schválením, aby funkcionářský sbor zůstal při starém .
Starostou zůstává František Kaplan, velitelem František Pulman, podvelitelem Václav Skokan, jednatelem Josef Stehno.
Od března 1939 aktivita sboru polevila, přesto však sbor udržel činnost a jednotu po celá léta války.
V roce 1945 měl sbor 20 členů.
ROK 1945
8. května opustila naši obec německá vojska. Hasičům se podařilo zachránit 3 vozy německého sanitního materiálu, který předali bojující Praze. Členové sboru se zúčastnili ozbrojených hlídek organizovaných revolučním výborem.