Obec Tuněchody

Tuněchody leží 5km severovýchodně od Chrudimi a zhruba 7km jihovýchodně od Pardubic. Vesnička má rozlohu 658 ha a žije zde okolo 580 obyvatel. K obci patří i několik odloučených zástaveb vzdálených do 1 km od vesnice jsou to: Cihelna (východně od jádra obce), Valachovna (severně), Rozvodna (severně), Habrov (jižně) a Kalousov (jihozápadně).

  

Historie obce

První písemná zmíňka o obci pochází z roku 1350, kdy je uváděna jako "Tunochod" (později byla ves nazývána též jako "Tuněchodi"). Stávaly tu dvě tvrze a to v centru obce a na návrší Habrov jižně od obce.V roce 1350  dali bratři Vítek a Mikeš Tuněchodští z Poběžovic postavit kostel sv. Jana Křtitele.

 

Kostel svatého Jana Křtitele

Památník obětem 1. světové války

 Roku 1371 byla ves statkem Jana Heníka, poté pánů ze Slatiňan a během 15. století přešla ves do držení pánů z Talmberka. Od roku 1474 již byla majetkem jistého Diviše, předka Tuněchodských z Poběžovic, kteří se v držení střídali  od roku 1480 (Vítek, Mikeš, Zikmund, Jan, Diviš). V rozmezí let 1509 - 1514 jejich podíly odkoupila chrudimská obec a po roce 1547 byly Tuněchody prodány pardubickému panství. Zdejší fara zanikla již v 17. století. V roce 1904 byl na okraji obce založen hřbitov. Budova školy byla postavena v roce 1931 a sokolovna v roce 1958.

 

Základní škola

Opis z kroniky obce Tuněchody:

Na konci XV. věku sídlili na Pardubicích páni z Kunštátu. Viktorin z Kunštátu byl otec Jiřího z Poděbrad. Již ve 14. století byla v Tuněchodech tvrz jako sídlo rytíře Tuněchodského z Poběžovic. Fara v Tuněchodech patřila roku r.1350 k děkanátu Chrudimskému. Historicky památný protest českého a moravského panstva a rytířstva proti upálení Mistra Jana Husa s protižalářování mistra Jeronýma k sněmu Kostnickému v r. 1415 podepsalo 452 pánů a rytířů mezi nimi Jan z Tuněchod.

V roce 1547 královská a věnná města před odbojem proti Habsburkům, velmi vzkvétala a rozsáhlé statky kupovala. Na Chrudimsku řadu dvorů, vsí a tvrzí. Po odboji měst proti Ferdinandu Habsburkovi r. 1547 byly městům statky skonfiskovány. Jan z Perštýna skoupil skonfiskovaných statků za 45 000 kop grošů českých koupil mimo jiné i obce v Tuněchodech a Slatiňanech.

Ze zemských desek se dovídáme, že statek Tuněchodský obsahoval na začátku 16. století tvrz Tuněchody s dvorem poplužním, se vsí, dvorů poplužních Štětín a pustý dvůr Srdov. Dále dvory ve Svinčanech v Ledcích, Hombicích a v Hošťálkovicích. Tento velký statek byl na tři díly mezi potomky jmenovaných bratří rozdělen. Dva díly měl Jan Tuněchodský z Poběžovic, třetí Diviš syn bratra Janova. Po sporech s pány Chrudimskými obdržela rada i obec Chrudim od krále Vladislava II. r. 1509 povolení ke koupi části Tuněchod, o čemž smlouva trhová r. 1515 v desky zemské vloženy. Druhou část koupila Chrudim r. 1517 od Diviše syna bratra Janova. Statek Tuněchodský měl v držení Chrudimský až do osudného r. 1547 a dostal se potom k panství Pardibickému. Tvrz pak pustla docela. Páni z Perštejna postavili za to poslužní dvůr značným nákladem ve způsobu, jak jej z části nyní spatřujeme. Dvůr měl pak popisné číslo 1.

Tak tedy koupil Tuněchody r.1547 Jan z Perštejna z Pardubic od města Chrudimi.

Dvory na panství Pardubickém byly většinou dřevěné a dost skromné. Před husitskými válkami měly Tuněchody dvě tvrze jež se již ve 14. století připomínají. Jedna z nich stála v místě nynějšího čp. 34, z ní již nic nezbylo, jen to na ní upomíná, že se dvůr při velké vodě v ostrov přeměňuje. Druhá tvrz byla tam, kde se nachází stodola při čísle 21. a kde posud na tvrzi říkají.

Tržiště obklopeno jest močálem a zbytky valů.